14. 2. 2024 Jak k nám připlula vodnická škola

 ,,Kdo chybí, ať zvedne ruku!“ povídal vodnický pan učitel, který nás dnes přijel vyučit vodnickému řemeslu. Dušičková s Puškvoreckým ruku nezdvihli, ač chyběli a dostavili se do vyučování později. Hned je pan učitel vyvolal k tabuli. Zrovna jsme probírali přírodovodovědu, na tabuli byly obrázky vodních živočichů. Ukazovátko pana učitele poklepávalo na vážku a nepozorná Dušičková tvrdila, že jde o dvojplošník. Buď je popletená, nebo se moc neučí. Další obrázek vyvolal ještě větší diskuzi. Někdo z nás zavolal, že je to ,,lak“. Nebyl. Nebyl to ani mrak, drak, byl to rak. ,,Víte o rakovi nějakou zajímavost?“ ptal se pan učitel. Dušičková s Puškvoreckým nevěděli, tak jim napověděla Bibinka: ,,Rak klepe.“ ,,Ano, má klepeta, a ještě chodí pozpátku.“ Dále jsme se dozvěděli zajímavost o skokanovi štíhlém. Ten se prý pozná podle toho, že nezdvihne patu nad čumák. Tohle zelený pan učitel předvedl na našem Patrikovi a už to všichni chápeme.

 Zvonek přerušil vyučovací hodinu, jak už to tak ve školách bývá, a přišel čas na vodnickou svačinku a zavlažování. Zavlažování je nutné, aby vodnické děti neusychaly. Dalším předmětem je výuka cizích jazyků. Nejprve procvičíme ten náš, český vodnický. Poté se vrhneme na cizí. Dušičková s Puškvoreckým to zas nepochopili a pan učitel se na ně musí zlobit. Cizí jazyky neprocvičujeme na spolužácích, ale na písničce ,,Holka modrooká nesedávej u potoka….“ a krásně nám to šlo. Umíme maďarštinu, finštinu, angličtinu. No jen nás klidně vyzkoušejte.

 A zase zvonek a zavlažování. Dušičková s Puškvoreckým se zavlažují létající houbou a my se rádi přidáme. Jen co se vřítí do třídy pan učitel s bandurskou a s píšťalkou, děláme jakože nic a zas to odnesou ti dva zelení nezvedníci.

 Hlavním vodnickým předmětem je topení. Né dřevem a uhlím, ale topení dušiček. V tomto vyniká Dušičková a ráda nám svůj oblíbený obor předvede. Role figuranta připadne Mirečkovi a ten v ní přímo září. (Vlastně je v hlavní roli celé představení, povídal jeden z vodníků.)

 Hodinu zpěvu zase kazili Dušičková s Puškvoreckým. ,,Kdo chce jedničku, bude zpívat se mnou!“ oznamuje pan učitel a asi moc jedniček nerozdá. To je ale hatlamatilka, když se zpívá několik písniček najednou.

Vyučování končí zpěvem a vodníci se loučí a odjíždí. Kudy? Vodovodním potrubím? Nevíme, neviděli jsme je nastupovat do umyvadel. Ale víme, že to bylo ,,luxusní představení“ jak povídal Míša.