15. 4. 2025 Velikonoční stezka

 Prý tudy běžel zajíček a měl zádech nůši! Povídala paní učitelka Lucka, když nás konečně na naší procházce doběhla. To znamená, že jdeme dobrým směrem. Potvrzují to i mašle uvázané na jarně zelených větvičkách. Každý z nás si jednu mašli najdeme, prý ji budeme na konci cesty potřebovat. Zajíčková cesta nás vede lesem, kolem farmy s koněm, mezi loukami, rozkvetlými stromy a po hrázi rybníka. Občas nás zastaví rozcestí s dvojí barvou šipek. Po které se dát? To nám napoví úkol na barevném vajíčku. Po jeho splnění zjistíme, kterou cestou se vydat vstříc dalším úkolům a snad i nějakému překvapení.  A tak jsme plnily úkoly. Třeba sestavit obří kraslici z přírodnin. Projít, proskákat a proběhnout vyznačenou trasu. Vyluštit velikonoční křížovku, sestavit puzzle … Vše se nám podařilo a vajíčka nás tím dovedla až ke žlutě rozkvetlému keři. Ten se líbil asi i zajíčkovi, protože přesně pod ním, hned vedle narcisek, nechal nůši s odměnou. A teď honem do školky, už tam na nás čeká velikonoční oběd, a dokonce i někteří rodiče. Pooběďáckým rodičům se omlouváme za zpoždění, ale to víte, někdy se nám ta zážitková cesta prostě protáhne :-). A ještě: ,,Jak se říká velikonočnímu vajíčku?“ ,,Já vím! Velikonoční vajíčko!“ A také už víme, že Vánoce vánoce přicházejí… není ta správná velikonoční koleda.