17. 3. 2023 Jak Kočičky spaly ve školce

 Víte, co se děje ve školce v noci? Ne? My zatím také ne, ale víme, co se děje ve školce večer. A to věřte, dějí se věci! Sotva jsme se rozloučily s rodiči, tak se dostavila klaunka Anka a byla celá mrzutá. Chytila rýmu a když smrkala, tak jí pískal nos. Nám se to líbilo, Ance ne. Slíbily jsme jí, že zkusíme najít její malý nos, který nepíská. A že to byl úkol těžký, tak nám pomohli superhrdinové. Pravda, aby nám poradili, tak jsme musely splnit pár úkolů, ale takové superhrdinské úkoly jsou pro nás brnkačka.

 Po jejich splnění jsme zjistily, že NOS JE V PRAČCE. No jo, ale kde je pračka?! Po pořádném prošmejdění celé školky byla konečně nalezena. A v ní se opravdu červenal nos. Pěkně nahlas jsme Anku zavolaly a čekaly na její příchod. Fuj to jsme se lekly, když někdo zaťukal na okno. A ona to Anka. Měla velikánskou radost z nepískacího nosu a hned přestala hlasitě smrkat. Kromě nosu byla v pračce ještě krabička plná dalších nosů. Ty byly pro nás!

 Přišel čas se s Ankou rozloučit a chystat spaní. Přenosit postýlky nebyl tak těžký úkol, jak se zdálo a nandat si těstovinový salát na talířky jsme taky zvládly bez velkých ztrát.

 A po večeři to konečně přišlo. Na diskotéku a polštářovou bitvu jsme se těšily nejvíc. To byla mela. Možná byla slyšet až k vám domů.

 Teď už zní třídou pohádky, trochu rušené pochrupováním. A to by bylo vše. Vlastně ne, vlastně ještě musíme zjistit, co se děje ve školce v noci.  

RÁNO:

Tak, a teď už víme, co se děje ve školce v noci. Vůbec nic, školka je zahalena tmou a tichem. Ticho jen malinko narušuje oddechování a překvapivě tiché pochrupování. Za celou noc se nikdo z nás nevzbudil a ráno jsme vyskočily svěže a hlavně brzy. V půl sedmé už byla obsazena jen jedna postýlka.  Po ranním umývání a snídani nám ještě paní učitelka rozdala poděkování od Anky a teď už se rozcházíme domů. Paní učitelky a tety říkaly, že jsou na nás pyšné, jak jsme šikovné a hodné.