19. 1. 2024 Divadlo Divoloď s úplně obyčejnou pohádkou o Dlouhém, Širokém a Bystrozrakém

 Dnes k nám mělo přijet divadlo a zahrát pohádku. Divadlo přijelo, ale místo zámku, hlubokého lesa, čarodějnické chaloupky, či dalších rekvizit, ve kterých se pohádky běžně odehrávají, přivezlo úplně obyčejný pokoj. A místo princezen, rytířů, loupežníků……. se nám představila úplně normální rodina s maminkou, tatínkem, rozjíveným klukem Jiříkem a stydlivou holčičkou Šárinkou. Tak to asi pohádka nebude. Přeci jen jsme dávaly pozor, abychom zjistily, co se z toho vyklube. A to jsme dobře udělaly. Když maminka s tatínkem odešli na nákupy, tak se v úplně obyčejném pokoji začaly dít věci.

 Jiřík s Šárinkou si rozehráli pohádku. Provětrali mamince skříně a z obyčejného červeného hadru se jako zázrakem stal rytířský plášť pro Jiříka. Stará záclona se jako kouzlem proměnila v princeznovské šaty pro Šárinku. To se tak někdy stává, že se z obyčejných věcí stávají věci neobyčejné.

 Rytíř Jiřík by rád hrdinně zachránil princeznu Šárinku, jen nebylo před kým jí zachránit. Dětem chyběl zlý černokněžník. Bystře do hry zapojily dědečka, který se do děje záhy skvěle vžil. Drsným hlasem zaburácel: ,,Dám ti, rytíři, těžký úkol. Musíš uhlídat princeznu, aby se ti neztratila! Jestli se ti to nepovede, budeš mi drbat záda!“ a usnul hlasitým spánkem. Rytíř hlídal, ale neuhlídal. Jak se z princezny stala bačkůrka se ani neptejte. I v obyčejných pokojích se dějí neobyčejné věci. Teď je třeba vyřešit, jak Jiřík dostane bačkůrku – Šárinku z vysoké skříně. Tu přichvátal na pomoc Dlouhý a povídá: ,,vlez mi na záda“. Jiřík neváhá, leze na upovídané štafle a bačkorku z almary sundává. Štafle jménem Dlouhý si mohou jít odpočinout. Ale co s bačkorkou, že? Někdo Jiříkovi napověděl, že zakletá princezna se má políbit. No ale boty a bačkůrky se nelíbají, je to hnus povídá kdosi. Tak se raději pustíme do záchrany my. ,,Čáry máry černý les, ať se kouzla dějou dnes“ zpíváme a ejhle, Šárinka vykoukla za almarou a oddechla si: ,,Uf, už jsem se bála, že budu bačkorou nadosmrti“.

 Děda se s hlomozem probouzí a v roli černokněžníka zase hudruje a burácí, že na podruhé se rytíři princeznu uhlídat nepodaří, a opět se propadá do spánku. Jiřík hlídá, hlídá, ale zradí ho nevysmrkaný nos. ,,Kdo si utře nudli do rukávu je prasátko“ říká Šárinka a Jiřík, který nechce být prasátko, si jde pro kapesník. A je to tu. Neuhlídal. Šárinka zmizela a místo ní tu zbyla jen veliká kopice ponožek. Jedna z nich je Šárinka. No ale která?! Tady je ten správný čas pro dalšího hrdinu hry. Široký se jmenuje a polyká jednu ponožku za druhou. Občas mu tedy nějaká ulétne mezi nás. Předpověď pro dnešek prý zněla: ,,pozor, budou padat fusekle“. Nakonec přeci jen kýbl jménem Široký Šárinku vytřídí a my ji zase kouzelnou písničkou odkouzlíme.

 A vše se opakuje - probuzený děda černokněžník, další hlídání. Jiřík se před hlídáním zapomněl dojít vyčůrat, ptá se nás, co má dělat. ,,Jít se vyčůrat“ křičíme a jeden hlásek dodává: ,,a spláchnout“. Jestli spláchl nevíme, ale víme, že se mu zatím ztratila Šárinka. Tentokrát ji černokněžník zaklel v lesklé korále. To je správná chvíle pro třetího pomocníka. Bystrozraký bystrým zrakem pátrá v maminčině šperkovnici a my mu poradíme, které z korálů jsou ty pravé, ve kterých se skrývá holčička. Ale pořád to jsou jen korále. ,,Kde je Šárinka?“ ,,Na zemi jí máš!“ křičíme my. Velká lupa jménem Bystrozraký pátrá po zemi a my namítáme: ,,Né, tady né, tam vzadu ji máš“ to aby věděl, že jsme taky bystré a napálit se nedáme. Ale přeci jen to raději zkusíme kouzelnou písničkou. ,,Čáry máry černej les…“ zpíváme čím dál tím rychleji až je z toho turbo rychlost.

 Kromě Šárinky jsme vykouzlily i maminku s tatínkem a celý příběh by mohl skončit. Že to byla vlastně pohádka? Dnes jsme se ujistily, že kouzla a pohádky se mohou dít i v úplně obyčejném pokoji, ve školce, ve skříni….. Že pohádková kouzla dokáží i štafle s kýblem, lupa, a dokonce i úplně obyčejná bačkorka a ponožka, prostě na co si vzpomenete. Že vlastně žijeme v pohádkovém světě, kde se obyčejné věci občas mění v kouzelné.

 Celé dnešní představení měl v rukách pan herec z divadla Divoloď. A teď nám dovolil se s Šárinkou a ostatními členy rodiny seznámit blíže a projít si zákulisí. Krásnější uzavření celého zážitku jsme si ani nemohly přát. Moc mu za zážitek děkujeme.