19. 10. 2023 Kejklíř Slávek s pohádkou o kašpárkovi

 Dnes k nám přijel dřevěný kašpárek, koník a kejklíř Slávek. Kejklíř Slávek tedy dřevěný nebyl, to jen koník a kašpárek. On se kejklíř Slávek občas v kašpárka měnil. No vypadalo to zamotaně, ale kejklíř nám vše vysvětlil a vymotal nás z toho. A už šupem do pohádky.

 Zlý pan principál (toho hrál kejklíř Slávek taky a byl v tu chvíli velký drsoň s kloboukem) vyhnal dřevěného koníka s kašpárkem z kolotoče. Že už jsou staří, oprýskaní, odrbaní, a vůbec, že už se mu ani trochu nehodí, protože si teď otevře místo starého kolotoče úplně nový stánek s klobásami a pivem. To že víc nese. Nevíme tedy co pivo s klobásou nese, ale je nám dvou dřevěných kamarádů líto. Jenže oni jsou sice dřevění, ale vůbec né hloupí. Vydají se s písničkou do světa, neb svět je určitě nenechá ve štychu. Potkají babičku s nůší, které od té dřiny dřevění ruce. Bodejť by nedřevěněly, když jsou dřevěné. A naši kamarádi jsou nejen chytří, ale i hodní, tak babičku i s nůší popovezou a za odměnu dostanou starý rezavý klíč. Co s ním? Prý je ke štěstí, tak si ho pověsí koník na krk a klape si to tím světem dál. Při tom cárání do lesa jim kejklíř hraje písničku a naše Terezka pomáhá, aby je ta dlouhá cesta neunavila.

  Teď to prý chce trochu pauzu, povídá kejklíř, neboť každé divadlo, i kejklířské, potřebuje pomocníky techniky k přestavbě kulis. Ale že máme šikovné nejen děti, ale i paní učitelky, tak se pomoci ujala paní učitelka Denča a přestavba proběhla vesele, odborně a bez pauzy. A tu jsme najednou v hlubokém lese pod dvěma vysokými stromy u černé truhly. Co tak v té truhle může být? A jak se do ní dostat? To nás teď nemusí zajímat, teď musíme držet palce dřevěným kamarádům, na které vyběhl tříhlavý drak hlídající truhlu. I tady měl kejklíř trochu problém, neb mu prý chybí loutka draka. Nevadí. Náramně dobře draka sehrál náš Ondra. Mával křídly, vydával zlé zvuky a vůbec nevypadal jak přerostlej komár, jak pravil kejklíř. V zákulisí se nakonec dračí loutka našla, tak se Ondra mohl proměnit v bubeníka. A že bubnoval rázně a zlému drakovi dodával na vážnosti. O tu drak však záhy přišel, neb mu naši dřevění kamarádi zamotali hlavy. To, jak byli zvyklí honit se do kolečka na kolotoči. Drak je zneškodněn, přišel čas na otevření truhly. Ale čím? ,,Máte přeci klíč ke štěstí“ volá Páťa. A klíč do zámku pasuje! Místo štěstí v něm kejklíř nachází sekundární podpůrné zařízení ke kolotoči. Asi to je i trochu štěstí, neb se zdá kejklíř šťastný. Nám jako větší štěstí přišlo nalezení krásné slečny, zavřené do truhly už před celým rokem. Nález sličné slečny znamenal velikánské štěstí pro její rodiče, knížata ze zámku. Radost ze shledání je pořádná porce štěstí. Ze samého vděku nabídli dřevěným zachráncům vše, co si jen budou přát. Né, nepřáli si prachy, jak zaznělo z hlediště. Přáli si dřevěný kolotoč. A tak dnes stojí před zámkem krásný kolotoč a na něm dělají radost sobě i ostatním kašpárek s dřevěným koníkem. A jsou z toho celí šťastní. Ať si jde zlý principál třeba na pivo.

 A jak to, že to vše tak dobře dopadlo? Vzpomínáte na babičku s nůší? Jo jo, vyplácí se dělat dobré skutky ????