,,Jaká bude dnes pohádka“ ptala se paní učitelka. ,,Koblížková“. A je tomu tak. Přijelo k nám divadlo Zvoneček a přivezlo sebou pohádku koblížkovou.
Nejprve jsme paní herečce odpověděly na otázku, kterak se v divadle chovat a co určitě nedělat. ,,Nesmí se dělat randál, vytahovat něco rachtícího a nebo koleje“. Tak, koleje nevytahujeme, může přijít pohádková babička. Ještě si popovídáme, z čeho se koblížek dělá a Honzík si vyslouží velikánskou pochvalu, za odpověď, že kvasnice. To prý ještě v žádné školce nikdo neřekl.
A už je na jevišti babička, kuchtící dědečkovi nějakou dobrotu k obědu. Dědeček se trochu zdržel v lese a babička se obává, zda ho tam někdo nepřepadl. Prý přepadl, říká dědeček, když už konečně dorazil z lesa domů. Z myslivny vycházela lahodná lívancová vůně a dědečka přepadl hlad. A na to má babička lék, vlastně koblížek. Koblížek krásně do zlata smažený odpočívá na okně, aby vychladl. Kdyby ho dědeček zblajzl za horka, tak by ho přepadl břichabol.
Jenže koblížek je koumák. Seskočí z okna a uteče před mlsným dědečkem do lesa. Tam potká neméně mlsná zvířátka. Zajíčka, vlka a medvěda. Všichni by se do koblížka rádi zakousli, ale ten je mazaně napálí a všem uteče.
Až potká lišku. A to narazil na někoho mazanějšího. Liška předstírá, že o sladké koblížkovo tělo nemá nejmenší zájem a zajímá ji jen koblížkův zpěv. A tak se koblížek, máslem mazaný, zpěvem vytahuje, jak všechny přelstil. Jenže liška je mazaná nejen máslem, ale všemi mastmi a koblížka přiláká předstíranou hluchotou blíž a pak…. Au! Ona si do něj kousla! Dozněla koblížkova písnička a tím skončila i pohádka. Jen nám liška ještě pověděla, že se nemáme nad nikým povyšovat, na nikoho se vytahovat, aby se do nás taky někdo nezakousl. A ještě řekla, že by se s námi o koblížka ráda podělila, ale brání jí v tom hygienické předpisy. Tak se tedy jdeme zakousnout do oběda.
Lipí 103
373 84 Dubné
Telefon: 702 075 679
Telefon na odhlašení
stravy: 776 382 435