Do zahrady nám dnes vplula loď. Že je to nesmysl? Že tu chybí voda? No ale tohle byla DIVOLOĎ, a to vše vysvětluje. Kam vpluje Divoloď, tam se dějí divy, tam je veselo a dobrodružno. Nejinak tomu bylo i u nás.
,,Dobrý den“ zdravíme slušně námořníka a místo odpovědi se dočkáme pokárání. ,,Kdo zdraví dobrý den je suchozemská krysa. My námořníci zdravíme AHÓJ!“ Tak tohle už víme a můžeme se vnořit do děje.
Suchozemská krysa Kuba zjišťuje od ostříleného námořníka, že jeho strýc Joe zahynul drsnou námořnickou smrtí. Vdechl kus rohlíku. Zanechal Kubovi námořnický vak, ze kterého Kuba vyštrachal kromě kusu provazu, ponožky a rumu i dopis, ve kterém se dozvídá, že se má vydat na plavbu za pokladem. V dopise ještě stálo, aby Kuba nelíbal žraloky, ale to se asi ani nechystal, tak to nestojí za zmínku. Vydáváme se s Kubou do přístavu a naloďujeme se na loď LATĚHULA, ke sličné kapitánce, a námořníkům Zráďovi a Papovi.
,,Hej hola námořníci, hej hola námořníci, pojďte všichni s námi….“ Vyplouváme za tónů zvučné písně a plujeme za pískoviště. První den plavby se nic neděje, druhý den zase nic, tředí den to přijde. Vichr z moře nás kropí slanou vodou, obří vlna zmáčí celého námořníka, prostě peklo na moři. ,,Zráďa přes palubůůůů“ Rychlá záchranná akce, Kubíček nafukuje záchranný kruh, ostatní mu pomáháme křikem a paní učitelka Denisa se mění v loutkoherečku. Prý se má ještě co učit, povídal námořník.
Uf, na palubě jsme zas všichni, plujeme dál. ,,Hej hola námořníci…“ První den nic, druhý nic, třetí vichr a čtvrtý… příšerná, krvelačná, růžová příšera z hlubin omotává loď svými smradlavými chapadly. Už už to vypadá, že tady příběh skončí. Zachráníme příběh, vypištíme příšeru. ……,,Hej hola námořníci……..“ plujeme dál. ,,Já už jsem našel poklad!“ Volá Jiřík a pan námořník mu říká, že to nevadí, že najdeme jiný. ,,Hej hola…“ Takže, postavit se na jednu nohu, dát ruku na hlavu, zdvihnout nasliněný prst, ať víme odkud vítr vane, a plujeme dál.
První den nic, druhý nic, třetí vichr, čtvrtý příšera a pátý…. tma tmoucí a v ní útok špinavých smradlavých pirátů. Posádka se ocitá v poutech. ,,Nemůžem jim nějak pomoci?“ ptá se Dominika. Můžem! A jdeme na to! Získáváme munici a skvělé trefy vyřadí za chvíli piráty z boje. Co se zajatými piráty? ,,Mohli by zametat palubu“ navrhuje Šimon. Pan námořník má připravený jiný trest. Odkudsi vytahuje směšnou bárku jménem Lašuplík, naloďuje do ní piráty a za chechtotu racků chechtavých, které jsme rády napodobily je posílá do Bermudského trojúhelníku. To je místo, kde mizí piráti, lodě, brýle, klíče od auta a tak.
,,Hej hola námořníci….“ První den, nic, druhý den nic, třetí …a však vy víte. A den šestý nachází kapitánka plachtu s červeným křížem. Kde je červený kříž, tam je, jak je věky věků zvykem, poklad. Snažíme se ho vyhrabal, no ale, hrabejte poklad ve vodě. Nejde to. Tady se musí Kuba potopit. A pod vodou nachází kde co, třeba hejno rybek, mořskou pannu a také poklad. Opravdu! Nádherný, blýskavý poklad.
Tady je čas na poučení se z příběhu: Ať plujete za pokladem, či jdete do lesa na houby, nebo jen tak na procházku, nestačí dojít na konec. Ještě je třeba se bez úhony vrátit do domovského přístavu. To se nám podařilo a chystáme se rozdělit poklad. Jenže ouha, stala se taková nemilá věc. Pro někoho vlastně věc milá. Námořník Kuba, který už ví, že se správně zdraví AHÓJ, a sličná kapitánka lodi Latěhule se do sebe zamilovali a byla svatba. Byla to svatba náramná. Hrálo se, tančilo se, křepčilo se a to vše po námořnicku. Dechu sotva popadáme. Ale svatba něco stojí, takže schlamstla celý poklad.
Nevadí, povídal pan kapitán. Na nás všechny poklad ještě někde v životě čeká.
Ještě k námořníkovi přišla Eliška a představila se: ,,Já jsem Eliška z Kvítkovic. Ty jsi taky z Kvítkovic?“ ,,Ne, já jsem Jiří ze Včelné“ odpověděl a to už byl úplný konec.
Mateřská škola Lipí
Lipí 103
373 84
IČO: 75107970
Ředitelka školy: BcA. Bc Lucie Zbořilová
Datová schránka: qufkt7i
Telefon: +420 702 075 679
6.15 - 16.30 hodin
Součástí je školní jídelna