4. - 6. 6. Velká záchranná akce v Holašovicích

29. 5. 2025

Už je to tady! Dnes jsme rozluštily mapu, která nám včera přišla poštou až z daleké Afriky. S naším známým prof. Kadeřábkem je něco v nepořádku. Vypadá to, že zmizel. A my se ujmeme pátrání. Z mapy jsme zjistily, že pátrání započneme ve středu v Holašovicích. Ještěže tam máme tetu, která nás u sebe nechá bydlet. Čeká nás určitě velké dobrodružství. Těšíme se.

4. 6. 2025

Záchranná akce započata! Holašovice, které jsme vyluštily na mapě, nalezeny! Teta Petra nám poskytla krásné ubytování a my, unaveni po cestě, jsme hned po obědě zalezly na lehátka. Ale nejsme tu proto, abychom odpočívaly, jsme na záchranné akci.

U cedule Holašovice jsme nalezly první ponožku s pokyny, kudy se máme vydat dál. A pak to začalo. Od ponožky k ponožce, od nápovědy k nápovědě. Jedna z nápověd nás dovedla k božím mukám. Ač při pohledu na mapu někteří tvrdily, že je to raketa. Není! A není to ani mučírna, či obří muka, jak zaznělo. Získat u nich další ponožku byl oříšek, ale Ondra s Kubou ho zdařile rozlouskly.

U další ponožky se děly věci. Zjistily jsme, že nás sledují lichožroutí pomocníci, dokonce naháněly tetu Barču, ale určitě to nemysleli zle. Naopak nám předali talismany a poté vyzkoušeli, zda jsme dobrá parta kamarádů. Jsme. Dokázaly jsme se dohodnout na zapeklité cestě po laně a při přenosu velkého pavouka. Že to zní bláznivě? A to si představte, že nám pavouci prozradili naší další cestu a čas, kdy se na ní máme vydat. Až zítra, teď se máme vrátit k tetě Petře, neb jsme u ní v bezpečí.

Což v bezpečí, ale v laskavé náruči tety Petry, a dokonce i úžasné tety Zuzky, která nás překvapila a přivezla nám k večeři palačinky. Ano, takhle my si tu žijeme. A to jsme se dokonce mohly proběhat po zahradě v proudech osvěžující vody. Prostě paráda. Teď už usínáme a těšíme se na zítřek. I když … no, uvidíme, co nás čeká.

5. 6. 2025

Dneska se dá říci, že to byl opravdu velký mazec. Den jsme přivítaly rozcvičkou, což se vůbec nevyplatilo, neb se nám při ní vytratily ponožky. A tím to jen začalo.

Mapa nás dovedla k laboratoři profesora Kadeřábka a tam, považte, nebyl profesor, ale velikánský binec. Roztrhaná mapa, zápisník a na dveřích VYDĚRAČSKÝ DOPIS. Kadeřábka unesli zlí lichožrouti a propustí ho jen za plný pytel ponožek. Uf, to jsme se vyděsily. Ještěže máme kamarády HoLaŠovíky, kteří nám zatelefonovali na ukrytý mobil a poradili cestu do ponožkového lesa. Ano, v Holašovicích mají ponožkový les. Trošku jsme ho sklidily. Lehké to nebylo. Dalo by se říci, že jsme se prodíraly houštinami, procházely lesem, který byl mlhavě záhadný a získávaly ponožky náročnými úkoly.

Cesta byla dlouhá a složitá. Ještěže má teta Petra traktor, kterým nám přivezla do děsivé divočiny oběd. Nechyběl ani polední odpočinek. A takový odpočinek na voňavé louce, to je velká paráda.

Odpoledne jsme pokračovaly v cestě za ponožkami krásnou holašovickou krajinou. ,,Támhle je Vysoká“ zahlásil jeden ze záchranářů. Nebyla to Vysoká, ale Hluboká.

S naplněným pytlem ponožek odcházíme z lesa a potkáváme jakousi divnou postavu obrostlou ponožkami. Máme veliký strach se k ní přiblížit, ale ona na nás kývá a říká, že se nemáme čeho bát. Prý existuje nějaká kouzelná ponožka, která mění zlou povahu v dobrou. Postava nám nabízí šanci, jak se k ní dostat. Ale to už prý máme řešit až zítra. Teď si máme zajít na zmrzlinu, ke které nám podivná osoba vykouzlila klíč. Dějí se tu prostě věci.

Teď už jsme po večeři, ležíme v postýlkách a … dobrou noc.

6. 6. 2025

Klaplo to! My jsme opravdu zachránily profesora Kadeřábka. A co víc! My jsme dokonce zařídily, aby se zlí a škodící lichožrouti přeměnili v tvory dobré a pomáhající. A jak se to událo?

Začalo to celé ráno telefonátem od HoLaŠovíků. Prý se rada starších usnesla, že nám vyzradí důležité místo k získání drahých perel. Vlastně jsme se do dalšího dobrodružství ani nemusely pouštět. Pytel ponožek pro vyděrače jsme už měly, ale přesto nám to nedalo a vydaly jsme se podle rady k laboratoři. No tedy! Tak získat perly máme přímo z vodní hladiny.

Takže šup na pedlíky, a vydat se vstříc divoké vodě. Ano, krutý vítr proměnil hladinu jihočeského rybníčku v rozbouřené moře. Tím zajímavější lov perel byl. A představte si, že ani jeden perlový balónek nepraskl, ani jeden nám neuplaval, a jen jeden jediný lovec se vykoupal. A to ještě ne vlastní vinou. Že jsme neskutečně šikovné viděli i HoLaŠovíci a poslali nás s úlovkem perel k další vodní ploše. Ta se nalézá, jak víme z mapy, na návsi Holašovic.

A tam opět seděla naše známá podivná osoba obrostlá ponožkami. Pod jejím dohledem jsme sypaly perly na váhu a … a opravdu váhu kouzelné ponožky převážily. Teď si ji můžeme vzít a přičichnout. Víte co? Nic se nestalo! Vůně kouzelné ponožky mění zlé povahy v dobré a u nás se nic nezměnilo. Paní učitelka říkala, že se vůbec nediví. My se prý měnit nepotřebujeme.

Ponožku jsme narafičily do pytle s výkupným a vydaly se na místo předání. Jak to dopadlo? To už víte. Dobře. Pytel s výkupným zmizel a my se vydaly podle pokynů do lesa. A tam! A tam přešlapoval celý zmatený profesor Kadeřábek. Vůbec nechápal, proč se mu zlí lichožrouti omluvili a po dlouhých dnech trýznění ho propustili. Vše jsme mu vysvětlily. Tak velikou radost, jakou měl, si ani neumíte představit. Ještě nám předal omluvu od zlých, vlastně už dobrých lichožroutů. Vrátily se nám naše ukradené ponožky. A dokonce naplněné odměnou.

Vše dopadlo výborně a celý výlet jsme zakončily skvělou rajskou omáčkou a posledním malým odpočinkem. No a teď jsme doma, kam jsme se těšily a kde se těšili na nás

Zpět na přehled

Horní menu

Drobečková navigace

4. - 6. 6. Velká záchranná akce v Holašovicích

Adresa

Kontakty

Provozní doba